Zdá se, že čím přesnější data máme o tom, co se děje v naší firmě, u našich zákazníků a dodavatelů, tím lépe se budeme rozhodovat, tím lepší vytvoříme strategii. Ano, může to tak být. Ale nemusí.
Sklon k řešení detailů je neoddělitelnou součástí každého kreativního člověka. Až na výjimky. Brzdit v sobě tendenci do všeho mluvit, mít vždy lepší nápady a lepší řešení, než ti ostatní, to vyžaduje určitý psychický trénink, něco mezi jógou a exorcismem. Vyžaduje silnou vůli nechat své lidi jít nesprávným směrem, aby následně sami pochopili, a sami našli ten správný. Tím slovem „správný“ se samozřejmě myslí ten váš. Nebo ne? Je možné, že by vaši lidé přišli na ještě lepší cestu nebo cíl, než jsou ty vaše?
Vy často víte lepší cestu a cíl, než vaši podřízení, umíte proto jasně definovat, jaké kroky k cíli vedou. Čím detailněji nadefinujete úkoly, tím rychleji se dostaví výsledek. Možná. Problém je v tom, že čím přesnější má člověk zadání ke své práci, tím nepotřebnější je jeho mozek. Nikdo si nevšimne, že v detailním zadání se na něco zcela banálního zapomnělo, případně, že se to mohlo udělat jinak a lépe.
Obdobně to platí i o práci s informačním systémem a jeho výstupy. Při detailní analýze každého velkého čísla na malé detaily dojdete snadno k místu, kde je něco špatně. Kvalitní informační systém vás snadno naviguje na chyby v detailech, odchylky a ztráty. To je dobře. Ale samotná identifikace chyb firmu k prosperitě nepřivede. Identifikace příležitostí je mnohem méně exaktní, není tak prostě algoritmická, a tak soustředění se na chyby v detailech je snazší.
Mikro-management bývá jednou z hlavních brzd rozvoje. Jaký tréning na obranu proti němu zvolit? Zkuste trénovat na těchto zásadách, na které budete myslet pokaždé, když jednáte se svými lidmi:
- Něčeho chci dosáhnout. Musím to zadat jako požadavek – úkol? Nebo stačí položit vhodné otázky?
- Hovořím se svými lidmi více o postupu, dílčích krocích, nebo o cíli, o užitku?
- Kde je zákazník? Kde je ten, kdo převezme a ocení výsledek projektu nebo úkolu, kdo z něj bude mít užitek, a pomůže mu k rozvoji?
- Jak odpoví můj člověk někomu cizímu na otázku „Proč děláš na tomto úkolu?“
- O čem rozhoduje můj podřízený? Jakou má svobodu ve svém rozhodování? Jakou má motivaci, aby rozhodnutí byla ve prospěch firmy, nejen ve prospěch jeho oddělení, nebo jeho samotného?
- Vidím a řeším problémy, chyby. Lze je vyvážit pozitivy? Hledal jsem je? Viděl jsem je? Jaký je poměr?
